Skauting minul\u00fdch etap toho v Bludov\u011b, co se t\u00fd\u010de pramen\u016f, mnoho nezanechal. Jedin\u00fdmi dochovan\u00fdmi kronikami ze star\u0161\u00edch dob je kronika z let 1937-38 a z prvn\u00edho t\u00e1bora v roce 1946, d\u00e1le seznam \u010dlen\u016f druh\u00e9ho odd\u00edlu z roku 1945 a jeho dru\u017einov\u00e1 kronika, desky kroniky z roku 1968, registra\u010dn\u00ed listy a\u017e po roce 1990 a n\u011bkolik osobn\u00edch vzpom\u00ednek.<\/p>\n\n\n\n
Zakladatelem prvn\u00edho skautsk\u00e9ho odd\u00edlu v Bludov\u011b byl student litovelsk\u00e9ho gymn\u00e1zia Josef Cyril Kotrl\u00fd (v dubnu a kv\u011btnu 1945 m\u00edstop\u0159edseda \u010cesk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed rady, kter\u00fd dojedn\u00e1val kapitulaci n\u011bmeck\u00e9ho velen\u00ed Prahy a kter\u00fd byl a\u017e do roku 1948 gener\u00e1ln\u00edm konzulem v Kanad\u011b, kde tak\u00e9 po komunistick\u00e9m p\u0159evratu z\u016fstal v trval\u00e9m exilu). Na skute\u010dn\u00e9 po\u010d\u00e1tky vzpom\u00ednal jeho bratr Alois Kotrl\u00fd: \u201eSkauting v Bludov\u011b byl zalo\u017een v roce 1919 z iniciativy m\u00e9ho nejstar\u0161\u00edho bratra Josefa, studenta gymnasia v Litovli a funkcion\u00e1\u0159e tehdy ji\u017e po\u010detn\u00e9ho skautsk\u00e9ho odd\u00edlu tamt\u00e9\u017e. O skautsk\u00e9m hnut\u00ed se m\u016fj bratr dozv\u011bd\u011bl, jak uv\u00e1d\u011bl pozd\u011bji, p\u0159\u00edmo od zakladatele hnut\u00ed \u201eJun\u00e1k \u2013 \u010cesk\u00fd skaut\u201c prof. A. B. Svojs\u00edka na p\u0159edn\u00e1\u0161ce v Litovli je\u0161t\u011b za monarchie R-U 16.6.1918. Brzy po tomto vystoupen\u00ed zalo\u017eil prof. K. Urban z gymnasia odd\u00edl skaut\u016f… Pokud si je\u0161t\u011b dnes vzpom\u00edn\u00e1m, bludovsk\u00fd odd\u00edl \u010d\u00edtal cca 12 – 16 \u010dlen\u016f, v\u011bt\u0161inou student\u016f nap\u0159. Koz\u00e1k Ladislav, R\u00fdznar Jan, Langr Karel, Kotrl\u00fd Karel, Kotrl\u00fd Franti\u0161ek, Kotrl\u00fd Alois, Bauer Ervin, Valenta Jan, \u0160\u010dudla V. a je\u0161t\u011b dv\u011b osoby z doln\u00edho konce \u2013 snad Barv\u00ednek a Sm\u011b\u0161n\u00fd. Vedouc\u00edm byl bratr Josef. Sch\u016fzky se konaly na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech kolem Bludova nap\u0159. Brusn\u00e1, u Roz\u00e1rky, Gryngle, na Z\u00e1me\u010dku aj. Pokud \u0161lo o stejnokroje, ka\u017ed\u00fd \u010dlen to \u0159e\u0161il dle sv\u00fdch mo\u017enost\u00ed a postupn\u011b, a to obarven\u00edm ko\u0161ile na zelenou, stejn\u011b tak se \u0161\u00e1tkem, kalhoty kr\u00e1cen\u00edm. Jen hole se daly sehnat snadn\u011b, ale jejich kov\u00e1n\u00ed musel prov\u00e9st n\u011bkter\u00fd z mistr\u016f kov\u00e1\u0159\u016f (Jorda \u010di Bezd\u011bk). Ur\u010dit\u00e9 sou\u010d\u00e1stky stejnokroje se daly sehnat z odprodeje po americk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, co\u017e za\u0159izoval jeden \u010dlen z odd\u00edlu. … Mimo poch\u016fzky kolem Bludova organizovali se vych\u00e1zky p\u011b\u0161\u00ed do vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch m\u00edst: Nov\u00fd z\u00e1mek
u Hanu\u0161ovic, Bradlo, Drozdovsk\u00e1 pila aj. Tam do\u0161lo k setk\u00e1n\u00ed se skauty z\u00e1b\u0159e\u017esk\u00fdmi. … Nejv\u011bt\u0161\u00edm z\u00e1\u017eitkem bylo b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9 \u010dinnosti skaut\u016f v Bludov\u011b z\u00e1jezd na prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed skaut\u016f z cel\u00e9 \u010cSR do Olomouce ve dnech 27. – 29. srpna 1921. … Kr\u00e1sn\u00e9 vzpom\u00ednky pro\u017eit\u00e9 na 1. sjezdu skaut\u016f v roce 1921 v Olomouci z\u016fst\u00e1vaj\u00ed trval\u00e9. … Josef ode\u0161el v roce 1922 do Prahy na studium a Karel ode\u0161el po dvou letech tak\u00e9. Nikdo z t\u011bch bludovsk\u00fdch ji\u017e nepokra\u010doval. Byla to \u0161koda. V\u00edm, \u017ee ti v\u0161ichni byli tak\u00e9 v Sokole v\u010detn\u011b i m\u00fdch v\u0161ech bratr\u016f.\u201c<\/p>\n\n\n\n
Po roce 1924 opravdu v Bludov\u011b nikdo nepokra\u010doval. Jun\u00e1ck\u00e1 pochode\u0148 u n\u00e1s vzpl\u00e1la po t\u0159in\u00e1cti letech roku 1937.<\/p>\n\n\n\n
Roku 1937 vznik\u00e1 v Bludov\u011b skautsk\u00e9 st\u0159edisko, hlavn\u011b z iniciativy Franti\u0161ka Divi\u0161e a Karla Jekla. K n\u011bmu se asi po \u010dtrn\u00e1cti dnech p\u0159id\u00e1v\u00e1 chlapeck\u00fd spolek \u201e\u010cern\u00e1 ruka\u201c. Jun\u00e1ci vyv\u00edjej\u00ed svou \u010dinnost bez z\u00e1zem\u00ed klubovny, kter\u00e9 se jim dostane a\u017e po v\u00e1lce. Konaj\u00ed se sch\u016fzky v okol\u00ed Bludova. Do \u010dinnosti je zapojena v souladu s po\u017eadavky doby i v\u00fdchova brann\u00e1 – n\u00e1cvik \u00fakrytu p\u0159i n\u00e1letu atd. Svou samostatnou \u010dinnost vyv\u00edjej\u00ed i dru\u017einy. Odd\u00edlov\u00e9 sch\u016fzky se konaly v hostinci pana \u0160imka. Obsahem t\u011bchto sch\u016fzek byly podle kroniky t\u00e9m\u011b\u0159 jen organiza\u010dn\u00ed z\u00e1le\u017eitosti \u2013 vyb\u00edr\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f, registrace atd. Po\u010det \u010dlen\u016f kol\u00edsal kolem 30. (V t\u00e9to dob\u011b byl skautem ji\u017e i br. Franti\u0161ek Pavl\u016f a br. Old\u0159ich Pavl\u016f \u2013 i po roce 1990 aktivn\u00ed \u010dinovn\u00edci st\u0159ediska.)<\/p>\n\n\n\n
T\u00e1bory se nekonaly, o pr\u00e1zdnin\u00e1ch 1938 se konala cyklistick\u00e1 \u010dty\u0159denn\u00ed v\u00fdprava ke hrobu prezidenta Osvoboditele \u2013 do L\u00e1n. Z t\u00e9to doby se tak\u00e9 zachovala cenn\u00e1 pam\u00e1tka – relikvie. Je to st\u0159ediskov\u00e1 vlajka, kter\u00e1 nese n\u00e1pis \u201eSkaut R\u010cS Bludov\u201c, kterou dodnes st\u0159edisko p\u0159i slavnostn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitostech nos\u00ed v pr\u016fvodu a na ni\u017e skl\u00e1daj\u00ed \u010dinovnick\u00fd slib nov\u011b zvolen\u00ed \u010dinovn\u00edci st\u0159ediskov\u00e9 rady. Z\u00e1pisy zm\u00edn\u011bn\u00e9 kroniky se kon\u010d\u00ed koncem roku 1938, \u010dinnost byla vyv\u00edjena je\u0161t\u011b n\u011bjakou dobu pot\u00e9. V \u010dervenci 1940 byl Jun\u00e1k rozehn\u00e1n, v Bludov\u011b \u010dinnost d\u00e1le nepokra\u010dovala.<\/p>\n\n\n\n
Hned po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky se obnovila \u010dinnost Jun\u00e1ka v Bludov\u011b. Za t\u00edmto obnoven\u00edm st\u00e1li brat\u0159i Franti\u0161ek Pavl\u016f, Zden\u011bk Ston, Anton\u00edn \u0160tolc, Rudolf Krej\u010d\u00ed, Bohuslav Straka, Adolf Straka, Vladim\u00edr Jur\u00e1nek. St\u0159ediskov\u00fdm v\u016fdcem byl Anton\u00edn \u0160tolc. V t\u00e9to dob\u011b u n\u00e1s fungovaly t\u0159i chlapeck\u00e9 odd\u00edly. Vedouc\u00edm prvn\u00edho byl Franti\u0161ek Pavl\u016f, v\u016fdcem druh\u00e9ho (zpo\u010d\u00e1tku odd\u00edl vl\u010dat) pplk. Rudolf Krej\u010d\u00ed, po n\u011bm Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek \u2013 Bru\u010doun, vedouc\u00edm t\u0159et\u00edho (roversk\u00e9ho) Franti\u0161ek Mat\u011bj\u010dek. V obci pracoval takt\u00e9\u017e d\u00edv\u010d\u00ed odd\u00edl pod veden\u00edm V\u011bry Souralov\u00e9, kter\u00e9 mj. pom\u00e1hala Jind\u0159i\u0161ka Frankov\u00e1, provd. Stonov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
Tehdy m\u011bli bludov\u0161t\u00ed skauti kone\u010dn\u011b sv\u00e9 klubovny. Zpo\u010d\u00e1tku byli na z\u00e1mku, pozd\u011bji se dva odd\u00edly p\u0159esunuly na \u010detnickou stanici na statku \u010dp. 38, druh\u00fd odd\u00edl se us\u00eddlil v ned\u00e1vno zbo\u0159en\u00e9m domku, kter\u00fd pat\u0159il rodin\u011b Kru\u0161insk\u00fdch (v potok\u00e1ch).<\/p>\n\n\n\n
Z roku 1945 se zachovalo skautsk\u00e9 raz\u00edtko, podobn\u011b jako st\u00e1tn\u00ed vlajka, na kterou nyn\u00ed ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 sedmdes\u00e1t let slibuj\u00ed bludov\u0161t\u00ed skauti svoji v\u011brnost vlasti.<\/p>\n\n\n\n
Ji\u017e v l\u00e9t\u011b 1945 se bludovsk\u00e9 skautky a skauti z\u00fa\u010dastnili r\u00e1dcovsk\u00e9ho kurzu ve Velk\u00fdch Losin\u00e1ch, o rok pozd\u011bji se Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek a Jindra Frankov\u00e1 \u00fa\u010dastnili Jesenick\u00e9 lesn\u00ed \u0161koly u Cukmantlu (dne\u0161n\u00ed Zlat\u00e9 Hory), o rok pozd\u011bji se \u00fa\u010dastnil t\u00e9to lesn\u00ed \u0161koly Jan Ston – \u0160\u00edp. 2. odd\u00edl tam tehdy d\u011blal \u201etechnick\u00fd\u201c odd\u00edl. Prvn\u00ed t\u00e1bor se konal roku 1946 u Opatovick\u00e9ho rybn\u00edka. Dal\u0161\u00ed byl roku 1947 u Cukmantlu. Posledn\u00edm byl t\u00e1bor u \u017dulov\u00e9.<\/p>\n\n\n\n
Doba pov\u00e1le\u010dn\u00e1 byla obecn\u011b dobou n\u00e1rodn\u00edch slavnost\u00ed a pr\u016fvod\u016f. Tento trend se projevil i ve skautsk\u00e9 organizaci. Zachovaly se fotky z velk\u00e9ho skautsk\u00e9ho pr\u016fvodu konan\u00e9ho p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti sv\u011bcen\u00ed st\u0159ediskov\u00e9 vlajky v m\u00edstn\u00edm kostele P. Old\u0159ichem Koutn\u00fdm. Koncem ani ne p\u011btilet\u00e9ho obdob\u00ed \u010dinnosti Jun\u00e1ka byl po\u010detn\u00ed stav st\u00e1le velmi siln\u00fd, i kdy\u017e ne takov\u00fd, jak\u00fd byl na po\u010d\u00e1tku. Likvidace se ho proto na za\u010d\u00e1tku roku 1950 siln\u011b dotkla, nebo\u0165 bludovsk\u00e9 st\u0159edisko m\u011blo ji\u017e i docela zna\u010dn\u00fd majetek.<\/p>\n\n\n\n
Pra\u017esk\u00e9 jaro p\u0159ineslo s sebou obnoven\u00ed \u010dinnosti Jun\u00e1ka nejen celorepublikov\u00e9ho, ale i bludovsk\u00e9ho. Zdaleka v\u0161ak nedos\u00e1hl takov\u00e9ho po\u010detn\u00edho stavu, jako v roce 1945. Pracovaly dva chlapeck\u00e9 odd\u00edly, v\u016fdcem prvn\u00edho byl Franti\u0161ek Pavl\u016f, v\u016fdcem druh\u00e9ho Ladislav \u00dalehla, kter\u00e9mu v\u00fdznamn\u011b pom\u00e1hal Alois Macek. Vedouc\u00ed d\u00edv\u010d\u00edho odd\u00edlu byla Danu\u0161ka Hojgrov\u00e1. St\u0159edisko vedl Zden\u011bk Ston. V \u010dinnosti se v\u00fdrazn\u011b anga\u017eovali tak\u00e9 Jaroslav \u0160pi\u010dka a Old\u0159ich Pavl\u016f. Klubovna byla um\u00edst\u011bna na z\u00e1mku, v b\u00fdval\u00e9m byt\u011b po\u0161tmistra Q. Pavl\u00edka. V roce 1968 se konal t\u0159\u00edt\u00fddenn\u00ed skautsk\u00fd t\u00e1bor \u201ePod Petrovic\u00f3\u201c u Bludova. \u00da\u010dastnili se jej \u010dlenov\u00e9 obou chlapeck\u00fdch odd\u00edl\u016f. O rok pozd\u011bji se konal t\u00e1bor v Jakubovic\u00edch.<\/p>\n\n\n\n
Mezi tehdej\u0161\u00edmi \u010dleny najdeme \u0159adu zaj\u00edmav\u00fdch jmen \u2013 podle abecedy nam\u00e1tkou Milan Hojgr, Roman Kotrl\u00fd, Pavel Ston (dne\u0161n\u00ed starosta), Leo\u0161 Straka, Sl\u00e1vek Straka, Old\u0159ich \u0160v\u00e9da ad.<\/p>\n\n\n\n
Na za\u010d\u00e1tku roku 1990 se za\u010d\u00edn\u00e1 ps\u00e1t 5. kapitola historie Jun\u00e1ka v Bludov\u011b. 8. ledna 1990 se ve sklepn\u00edch prostor\u00e1ch Kulturn\u00edho domu (dne\u0161n\u00ed vin\u00e1rna Domino) se\u0161li ti, kte\u0159\u00ed m\u011bli z\u00e1jem o pomoc p\u0159i \u201erozjezdu\u201c st\u0159ediska. Byli to zejm\u00e9na br. Jaroslav Fri\u010d, Franti\u0161ek Pavl\u016f, Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek, Lubom\u00edr Znoj st. Jedn\u00e1n\u00ed se z\u00fa\u010dastnil i Stanislav Bal\u00edk st. (tehdy \u010dlen Rady MNV), kter\u00fd sehnal klubovnu – b\u00fdval\u00e1 svaz\u00e1ck\u00e1 v p\u0159\u00edzem\u00ed severn\u00ed v\u011b\u017ee z\u00e1mku, kter\u00e1 byla m\u011bs\u00edc opravov\u00e1na, ne\u017e do n\u00ed byly vpu\u0161t\u011bny d\u011bti. Prvn\u00ed odd\u00edlov\u00e1 sch\u016fzka se konala v \u00fater\u00fd 20. \u00fanora 1990. P\u0159\u00edtomno bylo t\u0159in\u00e1ct hoch\u016f. 23. b\u0159ezna prob\u011bhla registrace – 57 \u010dlen\u016f st\u0159ediska. Od po\u010d\u00e1tku pracoval prvn\u00ed chlapeck\u00fd odd\u00edl, od n\u011bj\u017e se v z\u00e1\u0159\u00ed 1990 administrativn\u011b odd\u011blila sme\u010dka vl\u010dat (ji\u017e od 3. sch\u016fzky v b\u0159eznu v\u0161ak pracovala samostatn\u011b), prvn\u00ed d\u00edv\u010d\u00ed odd\u00edl, od kter\u00e9ho se roku 1991 odd\u011blily sv\u011btlu\u0161ky.<\/p>\n\n\n\n
Po roce 1990 se ve veden\u00ed odd\u00edl\u016f vyst\u0159\u00eddala \u0159ada \u010dinovn\u00edk\u016f. Vedouc\u00ed (v\u016fdcov\u00e9) odd\u00edl\u016f: 1. chlapeck\u00fd odd\u00edl: Lubom\u00edr Znoj st. (1990-1991), Anton\u00edn Kub\u00ed\u010dek (1991-1995).<\/p>\n\n\n\n
2. odd\u00edl Bludovit: Jaroslav Fri\u010d (1990-1995), Lubom\u00edr Znoj st. (1995-1996), Stanislav Bal\u00edk ml. (1996-2001), Jaroslav Pet\u0159\u00edk (2001-2007), Jan Jur\u00e1nek (2007-2013), Ond\u0159ej Daniel (2013-2017), Martin Dost\u00e1l (2017-2021), Libor Bryx (od 2021).<\/p>\n\n\n\n
1. d\u00edv\u010d\u00ed: Ji\u0159ina Kub\u00ed\u010dkov\u00e1 (1990-1995), Marie Znojov\u00e1 (1996-1998), Martina Va\u0159ekov\u00e1 (1998-2000), Lubom\u00edr Znoj ml. (2000-2002), Lucie Novotn\u00e1 (2002-2003), Ivana Novotn\u00e1 ml. (2003-2005), Petra Novotn\u00e1 (2005-2009), Lucie Gronychov\u00e1 (2009-2012).<\/p>\n\n\n\n
2. d\u00edv\u010d\u00ed – sv\u011btlu\u0161ky: Jaroslav Fri\u010d (1991-1992).<\/p>\n\n\n\n
469. klub oldskaut\u016f \u2013 Legends Only: Old\u0159ich Pavl\u016f (1990-1998), Lubom\u00edr Znoj st. (1998-1999), Jaroslav Fri\u010d (1999-2010), Jaroslav Pet\u0159\u00edk (2010-2016, 2018-2019), Filip Hork\u00fd (2016-2018), Ond\u0159ej Daniel (od 2019).<\/p>\n\n\n\n
Od listopadu 1990 do po\u010d\u00e1tku roku 1993 pod bludovsk\u00fdm st\u0159ediskem sudkov\u0161t\u00ed skauti. Od roku 1996 do roku 1998 byl v bludovsk\u00e9m st\u0159edisku registrov\u00e1n 3. odd\u00edl \u0160ed\u00ed vlci \u0160umperk.<\/p>\n\n\n\n
V sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pracuj\u00ed t\u0159i odd\u00edly: benjaminci, 2. chlapeck\u00fd a odd\u00edl oldskaut\u016f a rover\u016f Legends Only.<\/p>\n\n\n\n
V\u016fdcem st\u0159ediska byl od ledna 1990 do 1992 Franti\u0161ek Pavl\u016f, pot\u00e9 do roku 1995 Jaroslav Fri\u010d, v letech 1995 \u2013 1998 byl vedouc\u00edm st\u0159ediska Lubom\u00edr Znoj st. V lednu roku 1998 byl zvolen v\u016fdcem st\u0159ediska Stanislav Bal\u00edk ml., kter\u00fd j\u00edm byl t\u00e9m\u011b\u0159 \u0161estn\u00e1ct let a\u017e do \u0159\u00edjna 2013, kdy jej nahradil Jan Jur\u00e1nek.<\/p>\n\n\n\n
Prvn\u00ed t\u00e1bory po roce 1990 se uskute\u010dnily a\u017e roku 1991: chlapeck\u00fd v Sudkov\u011b U Kor\u00fdtka, d\u00edv\u010d\u00ed na N\u00e1vr\u0161\u00ed. Roku 1992 op\u011bt dva: chlapeck\u00fd v Sudkov\u011b U Kor\u00fdtka, d\u00edv\u010d\u00ed navazuj\u00edc\u00ed tamt\u00e9\u017e. V roce 1993 se uskute\u010dnil t\u00e1bor v Horn\u00edch Stud\u00e9nk\u00e1ch, jeho\u017e se z\u00fa\u010dastnil chlapeck\u00fd a \u010d\u00e1st d\u00edv\u010d\u00edho odd\u00edlu a t\u00e1bor vl\u010dat na Ol\u0161ansk\u00fdch hor\u00e1ch. Rok 1994 vid\u011bl op\u011bt dva bludovsk\u00e9 t\u00e1bory, na stejn\u00fdch m\u00edstech jako roku 1993. Roku 1995 prob\u011bhl t\u00e1bor 2. odd\u00edlu na Ol\u0161ansk\u00fdch hor\u00e1ch. V \u0161est\u00e9m roce \u010dinnosti se uskute\u010dnil t\u00e1bor pod hradem M\u00edrov. Na rok 1997 byl napl\u00e1nov\u00e1n t\u00e1bor ve Velk\u00fdch Karlovic\u00edch, ale ten se kv\u016fli povodn\u00edm neuskute\u010dnil, m\u00edsto n\u011bho se uskute\u010dnil t\u00e1bor bez stan\u016f na Smr\u010din\u011b nad Sobot\u00ednem. V roce 1998 chlapeck\u00fd op\u011bt v Sudkov\u011b, d\u00edv\u010d\u00ed na Ol\u0161ansk\u00fdch hor\u00e1ch. V roce 1999 prob\u011bhl chlapeck\u00fd t\u00e1bor \u201epadaj\u00edc\u00edch vodop\u00e1d\u016f\u201c v Dlouhomilov\u011b a d\u00edv\u010d\u00ed v Hostic\u00edch. V letech 2000-2002 prob\u011bhly v ka\u017ed\u00e9m roce dva t\u00e1bory \u2013 chlapeck\u00fd a d\u00edv\u010d\u00ed \u2013 u Cotkytle. Dal\u0161\u00ed t\u0159i roky \u2013 2003-2005 \u2013 u B\u0159ezn\u00e9 a v roce 2006 u Koruny pobl\u00ed\u017e Kras\u00edkova. V roce 2007-2009 se konaly t\u00e1bory u Vra\u017eedn\u00e9ho potoka u Ramzov\u00e9, 2010-2012 u Nov\u00e9 Seninky, v roce 2013 u B\u0159ezn\u00e9 na Drozdovsk\u00e9 Pile, v letech 2014-2016 u Mlado\u0148ova, v letech 2017-2019 u B\u0159ezn\u00e9 na Drozdovsk\u00e9 Pile, v roce 2020 u Moravsk\u00e9 S\u00e1zavy u Albrechtic a v roce 2021 u B\u0159ezn\u00e9 na Drozdovsk\u00e9 Pile.<\/p>\n\n\n\n
T\u00e1bo\u0159i\u0161t\u011b na Drozdovsk\u00e9 Pile koupilo st\u0159edisko v roce 2017 do sv\u00e9ho vlastnictv\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
V druh\u00e9 polovin\u011b devades\u00e1t\u00fdch let se bludov\u0161t\u00ed skauti a skautky vzchopili k velk\u00fdm akc\u00edm \u2013 stavb\u00e1m kluboven. Nejprve v roce 1995 vybudovali v b\u00fdval\u00e9m d\u0159evn\u00edku za zdravotn\u00edm st\u0159ediskem men\u0161\u00ed klubovnu, kterou dnes u\u017e\u00edv\u00e1 d\u00edv\u010d\u00ed odd\u00edl. S \u00fapravami se zapo\u010dalo 24. \u010dervence 1995 a po t\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch \u00faporn\u00e9 d\u0159iny byla klubovna 28. \u0159\u00edjna po slavnostn\u00edm aktu u pomn\u00edku padl\u00fdch otev\u0159ena. Klubovnu si za pomoci obce (kter\u00e1 dodala materi\u00e1l, a to proto, \u017ee klubovna je i nad\u00e1le v jej\u00edm majetku) vybudovali sv\u00e9pomoc\u00ed. \u201eMotorem\u201c cel\u00e9 akce byl Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek, kter\u00fd t\u00e9to akce vyu\u017eil mj. k tomu, \u017ee \u010dleny odd\u00edlu – v\u011bt\u0161inou chlapce ve v\u011bku okolo 15-ti let u\u010dil postupn\u011b v\u0161em \u0159emesln\u00fdm pracem, kter\u00e9 se zde prov\u00e1d\u011bly. Na stavb\u011b t\u00e9to klubovny bylo 29 \u010dleny odpracov\u00e1no 1429 hodin \u2013 v\u00edce jak sto hodin odpracoval Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek, Stanislav Bal\u00edk ml., Lubom\u00edr Znoj ml., Lubom\u00edr Znoj st., Pavel Znoj.<\/p>\n\n\n\n
O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v roce 1999 vybudovali jun\u00e1ci v\u011bt\u0161\u00ed klubovnu na druh\u00e9 stran\u011b objektu. Stavbu ji\u017e prov\u00e1d\u011bli ti, kter\u00e9 \u010dty\u0159i roky d\u0159\u00edve \u201evyu\u010dil\u201c br. Bru\u010doun. Na stavb\u011b 30 \u010dlen\u016f odpracovalo 1438 hodin. V\u00edce jak sto hodin odpracovali Stanislav Bal\u00edk ml., Lubom\u00edr Znoj ml., Milan Jendri\u0161\u00e1k, Jaroslav Pet\u0159\u00edk, Stanislav Bal\u00edk st. Pr\u00e1ce za\u010daly 26. \u010dervence 1999, skon\u010dily 11. \u0159\u00edjna t\u00e9ho\u017e roku. Klubovnu 27. \u0159\u00edjna 1999 slavnostn\u011b otev\u00edrala starostka Jun\u00e1ka Iva Mackov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n
V dal\u0161\u00edch letech byla opravena st\u0159echa a vybudov\u00e1no soci\u00e1ln\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Cel\u00fd objekt je ve vlastnictv\u00ed obce Bludov, st\u0159edisko v \u0159\u00edjnu 1999 uzav\u0159elo smlouvu o jeho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed na dobu 99 let do \u0159\u00edjna 2098 za symbolickou cenu 1 K\u010d.<\/p>\n\n\n\n
A jak se dnes prezentuj\u00ed bludov\u0161t\u00ed skauti na ve\u0159ejnosti, nebudeme-li mluvit o stovk\u00e1ch sch\u016fzek v pr\u016fb\u011bhu ka\u017ed\u00e9ho roku, v\u00fdprav\u00e1ch, \u00fa\u010dasti na celorepublikov\u00fdch i mezin\u00e1rodn\u00edch skautsk\u00fdch akc\u00edch a t\u00e1borov\u00fdch ohn\u00edch?<\/p>\n\n\n\n
Od roku 1995 stoj\u00ed skauti a skautky v\u017edy 8. kv\u011btna a 28. \u0159\u00edjna \u010destnou str\u00e1\u017e u pomn\u00edku padl\u00fdch p\u0159i kladen\u00ed v\u011bnc\u016f, \u010d\u00edm\u017e vyjad\u0159uj\u00ed svou \u00factu k t\u011bm, kte\u0159\u00ed za na\u0161i svobodu ob\u011btovali sv\u016fj \u017eivot. Od roku 1995 se na podzim kon\u00e1v\u00e1 Draki\u00e1da, od roku 2000 v\u017edy na st\u00e1tn\u00ed sv\u00e1tek sv. V\u00e1clava, v lednu p\u016fsob\u00ed skauti jako slu\u017eba v \u0161atn\u011b na obecn\u00edm plese. V lednu se tak\u00e9 ji\u017e od roku 2001 zapojuj\u00ed do T\u0159\u00edkr\u00e1lov\u00e9 sb\u00edrky, kter\u00e1 ji\u017e prob\u00edh\u00e1 v Bludov\u011b v\u00fdhradn\u011b ve skautsk\u00e9 re\u017eii. Ka\u017edoro\u010dn\u011b na V\u00e1noce (od roku 1990) p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed do kostela Betl\u00e9msk\u00e9 sv\u011btlo, od roku 1997 jej rozn\u00e1\u0161\u00ed tak\u00e9 n\u011bkter\u00fdm star\u00fdm spoluob\u010dan\u016fm dom\u016f. Tradic\u00ed jsou tak\u00e9 ji\u017e plaveck\u00e9 v\u00fdcviky, lezen\u00ed na um\u011bl\u00fdch horolezeck\u00fdch st\u011bn\u00e1ch, v\u00edcedenn\u00ed v\u00fdpravy o jarn\u00edch a podzimn\u00edch pr\u00e1zdnin\u00e1ch, tr\u00e9nov\u00e1n\u00ed ve zru\u010dnosti v tzv. kut\u00edln\u00e1ch apod.<\/p>\n\n\n\n
Oba d\u011btsk\u00e9 odd\u00edly se rovn\u011b\u017e \u00fa\u010dastn\u00ed celost\u00e1tn\u00edch z\u00e1vod\u016f \u2013 na dlouhou dobu nejv\u011bt\u0161\u00edm \u00fasp\u011bchem byl rok 2001 a t\u0159et\u00ed m\u00edsto \u0161estky vl\u010dat v krajsk\u00e9m kole Svojs\u00edkova z\u00e1vodu v Ostrav\u011b. Ov\u0161em rok 2013 tento \u00fasp\u011bch p\u0159ekonal \u2013 dru\u017eina Li\u0161\u00e1k\u016f ve slo\u017een\u00ed Martin Dost\u00e1l \u2013 Roy, Libor Bryx \u2013 Plesk, Luk\u00e1\u0161 Bryx, Josef Holb\u00edk \u2013 Kouma a Tom\u00e1\u0161 Mus\u00edlek nejprve zv\u00edt\u011bzila v okresn\u00edm i krajsk\u00e9m kole Svojs\u00edkova z\u00e1vodu, aby v celost\u00e1tn\u00edm fin\u00e1le konan\u00e9m v z\u00e1\u0159\u00ed 2013 v Ochozu u Brna obsadila celkov\u00e9 des\u00e1t\u00e9 m\u00edsto! Na n\u011b nav\u00e1zala o rok pozd\u011bji \u0161estka vl\u010dat, kter\u00e1 zv\u00edt\u011bzila v krajsk\u00e9m kole Celost\u00e1tn\u00edho z\u00e1vodu vl\u010dat o totem n\u00e1\u010deln\u00edka a v celost\u00e1tn\u00edm kole v Kutn\u00e9 Ho\u0159e skon\u010dila na t\u0159in\u00e1ct\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p>\n\n\n\n
V posledn\u00edch letech se po\u010det \u010dlen\u016f st\u0159ediska zv\u00fd\u0161il na sou\u010dasn\u00fdch 76 (v roce 2021).<\/p>\n\n\n\n
U v\u011b\u010dn\u00e9ho t\u00e1borov\u00e9ho ohn\u011b ji\u017e sed\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b velk\u00e1 dru\u017eina bludovsk\u00fdch skaut\u016f – a\u0165 u\u017e to jsou v\u0161ichni zakl\u00e1daj\u00edc\u00ed z roku 1919, nebo nap\u0159. Josef Mat\u011bj\u010dek, brat\u0159i Adolf a Bohuslav Strakovi, brat\u0159i Jaroslav a Franti\u0161ek \u0160pi\u010dkovi, brat\u0159i Franti\u0161ek a Old\u0159ich Pavl\u016f, Vladim\u00edr Jur\u00e1nek, Jan Ston, Jindra Stonov\u00e1, Magdalena \u0160ajov\u00e1, Franti\u0161ek Ka\u0161par, Karel Kub\u00ed\u010dek – Kobra… V roce 2002 zem\u0159el Franti\u0161ek Pech\u00e1\u010dek – Bru\u010doun, po n\u011bm\u017e bylo vz\u00e1p\u011bt\u00ed bludovsk\u00e9 st\u0159edisko pojmenov\u00e1no.<\/p>\n\n\n\n
Skautsk\u00e1 organizace je v Bludov\u011b jedin\u00fdm spolkem, kter\u00fd a\u010dkoli byl po roce 1948 zak\u00e1z\u00e1n, obnovil po roce 1989 svou \u010dinnost. T\u011b\u017eko \u0159\u00edct, \u010d\u00edm se tak li\u0161il od spolk\u016f jin\u00fdch, ne tak \u0161\u0165astn\u00fdch. Snad i proto, \u017ee hlavn\u00ed posl\u00e1n\u00ed skautingu \u2013 v\u00fdchova mlad\u00fdch lid\u00ed k \u010destnosti, pravdomluvnosti, spravedlnosti a pomoci jin\u00fdm \u2013 z\u016fst\u00e1v\u00e1 st\u00e1le aktu\u00e1ln\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Po\u010d\u00e1tky skautingu v Bludov\u011b Skauting minul\u00fdch etap toho v Bludov\u011b, co se t\u00fd\u010de pramen\u016f, mnoho nezanechal. Jedin\u00fdmi dochovan\u00fdmi kronikami ze star\u0161\u00edch dob je kronika z let 1937-38 a z prvn\u00edho t\u00e1bora v roce 1946, d\u00e1le seznam \u010dlen\u016f druh\u00e9ho odd\u00edlu z roku 1945 a jeho dru\u017einov\u00e1 kronika, desky kroniky z roku 1968, registra\u010dn\u00ed listy a\u017e po roce […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":2,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-249","page","type-page","status-publish"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/249","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fcomments&post=249"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/249\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":534,"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=\/wp\/v2\/pages\/249\/revisions\/534"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/junak.bludov.cz\/index.php?rest_route=%2Fwp%2Fv2%2Fmedia&parent=249"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}